Celosvětová pavučina  

Už malé děti vědí, co je to za fenomén a v současnosti jej potřebují více než dříve. Koronavirová doba si vyžádala připojení do každé domácnosti a do každého dětského pokoje či studovny našich pubertálních potomků.

Tato pavučina, jak byl kdysi internet nazýván zasahuje do našich životů více a více a pomalu se blížíme k okamžiku, kdy tato síť bude nefunkční jen pár okamžiků, ale následky budou dlouhodobé.

Mnohdy i zapřisáhlí odpůrci nové doby si ani neuvědomují, jak je vše provázáno a co by mohl výpadek sítě ve větší míře ovlivnit. Ale nechme chmurných katastrofických scénářů a podívejme se na internet trochu všeobecněji.

Začátek lze jen těžko určit. Mohlo to být vznikem počítačů všeobecně, když mezi sebou začaly komunikovat už po druhé světové válce, nebo také ve válce studené, kdy zadal DARPANET požadavek na komunikační síť bez uzlů. Ovšem také to může být rok 1989, kdy Tim Berners-Lee publikuje návrh vývoje, nebo také rok 1993, kdy Marc Andreessen vyvinul první prohlížeč. A protože jej dal světu zadarmo, jsou možná i proto jeho následovníci většinou zdarma také.

ARPANET

Přesný den, kdy se tu internet vzal nelze tedy určit naprosto jednoznačně. I když se nejvíce píše o 29. říjnu 1969, kdy byl spuštěn ARPANET. Fakt je takový, že dříve nedostupná technika je nyní naprosto všude a řídí naše osudy tak, že to již někdy ani nemůžeme ovlivnit.

Přesto je internet velmi potřebná věc, hlavně pro množství informací a rychlost. Dříve jsem musel do knihovny, pracně vyhledat potřebnou literaturu a následně termín, nebo to, co jsem potřeboval. I s cestou tři hodiny času, ale většinou více. Nyní třicet sekund a je to.

první monitory

Závěrem lze říci jediné. Internet tu je a bude. Ti jedinci, kteří neví kde končí soudnost jednoho dne při jeho výpadku zkolabují. Ti, kteří jej používají v rozumné míře se v krizi bez něj dokáží snadno obejít. Ve které skupině jste si musíte odpovědět sami.