Poskakující ušák

Zajíc, stejně jako králík patří mezi býložravce a v rozkládání rostlinné hmoty při zažívání jim pomáhají střevní mikroorganismy. Rostlinná potrava poměrně rychle projde zažívacím traktem a je vypuzována ve formě měkké stolice. Tyto bobky ihned sežerou. Teprve pak potrava směřuje do slepého střeva, kde ji bakterie rozloží a potřebné živiny a energie jsou vstřebány do těla.

vykulený zajíc

Protože zajíc (samozřejmě, že i králík) patří mezi býložravce, v zimě potřebuje zelenou energii nahradit z jiných zdrojů. Od konce léta se začne ukládat uvnitř dutiny břišní a mezi svalovými provazci tuhý bílý tuk. Při nedostatku potravy v době tvorby jsou zásoby tak vysoké, že jejich vstřebáváním je organismus plně zásoben po celé zimní období.

Proto stačí přikrmovat jen senem, kaštany, žaludy, ohryzem, krmnou řepou a letninou. Toto je důležité hlavně v období, kdy leží na zemi sníh a zvířata se nedostanou k osení, zelené trávě apod.  

Kde žije

 Nejraději má nížiny a pahorkatiny v teplých oblastech, kde se střídá pole s lesíky. Žije samotářsky a má ve svém teritoriu vydupané chodníčky, po kterých chodí na pastvu. Na ni vybíhá kvečeru a pase se celou noc. Pohybuje se pomalu, hopsá a mumlá. Plocha teritoria je 300 ha a zajíc je svému domovu věrný celý život. Pokud je z něj vyhnaný, po zklidnění situace se navrací.
zajíc na cestě

Vzhled

Tělo má svalnaté s nápadně dlouhými zadními běhy. Tělo je dlouhé 60 – 80 cm. U samce i samice. Ocas je 7 – 11 cm dlouhý, bílý, na horní straně má černý pruh.  Hmotnost se pohybuje mezi 3,5 – 7 kg. Srst má hnědou s trochou světlejší i tmavší barvou. Břicho má bílé, směrem k bokům je rezavohnědý pruh. Uši má na konci z vnější strany lemovány černě. Na obou stranách horního pysku a nad očima vyrůstají bílé hmatové vousy (ty bývají loveckou trofejí). Oči umožňují vidět dozadu i bez otáčení hlavy. Jeho dlouhé zadní nohy jsou výhodou pro rychlý start a kličkování. Ale v hustém porostu jsou nevýhodou. Zespodu na tlapkách má široké chlupy, které zabraňují klouzání.

Má výborně vyvinutý sluch a na kratší vzdálenost i čich. Zrak je slabší, vnímá jen pohyb.

Potrava

Zemědělské plodiny, plevele, trávy, stromy, letorosty keřů. Ohlodává kůru stromků. V zimě chodí na řepku olejnou a ozimy.

Rozmnožování

Páří se 3x – 4x v roce od února do července.

Zaječice po 6 týdnech vrhá na holou zem 2 – 4 osrstěná a vidící mláďata. Kojí je asi dva týdny. Během roku zaječice takto porodí 8 – 10 mláďat, ale podzimu se dožije sotva třetina.

Malé zajíčky už po týdnu s sebou bere na zelenou pastvu a po měsíci váží už 1 kg.

Pohlavně dospívají v 8 měsících. Bývají často kořistí jestřába, vrány, hranostaje, čápa, dokonce i divokého prasete. Dospělého zajíce loví tchoř, liška, kuna, ale zdravý se obvykle zachrání útěkem.

Hodně zajíců, hlavně mladých uhyne za silných mrazů, při vysokém sněhu a dlouhotrvajících deštích.

Zajímavost

Pokud se v areálu, kde ramlice porodila mláďata, nachází i mláďata jiné samice, nemá problém je také nakrmit.

Poskakující ušák
4.5 (90%)2